CNG jako pohonná hmota

Zkratka CNG pochází z anglického Compressed Natural Gas, což v překladu znamená stlačený zemní plyn.

Zemní plyn lze využívat jak ve formě stlačeného plynu - tedy CNG (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné formě - pod názvem LNG (při teplotě -162° C). V současnosti se převážně využívá CNG verze.

Tvořena je převážně metanem (CH4) s příznivým poměrem uhlík/vodík. Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem.

V porovnání s klasickými palivy, jakými jsou benzín či diesel, je cena CNG poloviční a dopady na životní prostředí jsou minimální.

CNG jako ekologické palivo

Výrazné snížení emisí pevných částic, které jsou u vznětových motorů považovány z důvodu mutagenních a karcinogenních účinků za nejzávažnější
Kouřivost vznětových motorů je u plynových pohonů prakticky eliminována
Snížení emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) cca o 10-15 %
Snížení dalších dnes sledovaných složek emisí – oxidů dusíku NOx a emisí oxidu uhelnatého CO
Výrazné snížení nemetanových, aromatických a polyaromatických uhlovodíků (PAU), aldehydů
Snížení tvorby ozónu v atmosféře
Spaliny z motorů na zemní plyn neobsahují oxid siřičitý (SO₂)
Do zemního plynu se nepřidávají aditiva a karcinogenní přísady
Plynové motory mají tišší chod, úroveň hluku plynových autobusů oproti naftovým je díky „měkčímu“ spalování nižší o 50 % vně vozidel, o 60 - 70 % uvnitř vozidel
Při tankování nevznikají žádné ztráty paliva (odpařování nafty a benzínu)
Nemožnost kontaminace půdy v důsledku úniku nafty a benzinu na silnici a v garáži

Jak to funguje?

Pro využívání zemního plynu ve vozidlech je zapotřebí speciální zásobník plynu a reduktor. Na zemní plyn tedy lze přestavovat existující benzínová vozidla, na trhu jsou už i vozidla s pohonem na zemní plyn již od výrobce vozu.

Nádrže pro skladování zemního plynu v automobilech jsou vyráběny výhradně jako válcové. Omezením pro jejich montáže do vozidel je velká hmotnost. Tato nevýhoda je zvláště patrná u montáží do osobních vozidel. Hmotností nádrže je omezena kapacita tankování paliva a tím pádem i dojezd vozidla na jedno natankování.

Pracovní tlak v nádrži je 20 MPa. Je přípustný krátkodobý nárůst až na 26 MPa, např. po tankování plynu. Zkušební hydraulický tlak je min. 30 MPa a tato zkouška se provádí u každé nádrže při výrobě.

Tlakové nádoby prochází řadou mnohem přísnějších zkoušek oproti zkouškám nádrží kapalných paliv (především odolnost proti nárazu, požáru a zvýšení tlaku). Ve vozidle jsou navíc tlakové nádoby vybaveny několika pojistnými zařízeními (přetlakový ventil, atd).